Dvojsmyslné návrhy, nepřiměřené doteky, přímé nabídky na sex, e-maily se sexuálním obsahem či nevhodné vtipy. Sexuální obtěžování může mít různé podoby, ale všechny mají jeden společný znak. Jsou nevítané, a tedy ne oboustranné.

Každý člověk může mít hranice nastavené trochu jinak. Za sexuální obtěžování můžeme označit takové chování, které je již druhému nepříjemné, bez ohledu na to, že ten, kdo ho činí, v něm vidí jen „nevinný flirt“ či „přátelskost“.

Podle průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) zažila někdy sexuální obtěžování téměř každá druhá žena na Slovensku ve věku od 15 let. V zaměstnaneckém kontextu s ním má zkušenost až 37 procent žen.

Ukazuje se také, že ne všechny se odhodlají ho nahlásit, případně nevědí, jak přesně mají postupovat.

Proč se obtěžování nepředává
Nejčastější důvod, proč obtěžována osoba v takové situaci nekoná, je podle Veroniky Valkovičová, analytičky v oblasti rovnosti pohlaví z Institutu pro výzkum práce a rodiny, strach z negativních následků.


„Ty může pociťovat různé od jejího okolností. Může se bát, že přijde o místo, nebo že se k ní kolektiv zda zaměstnavatel začnou chovat jinak, „říká Valkovičová.

V případě, že obtěžující je její nadřízený nebo má vedoucí pozici ve firmě, namítat proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti se může zdát nemožné. „Protože strach z následků, které může ten člověk vyvodit, je obrovský,“ doplňuje výzkumnice.

Ze starších dat, které poskytuje například reprezentativní výzkum Barbory ​​Holubové z roku 2008 vyplývá, že častěji se takového chování dopouštějí spolupracovníci než nadřízení.

Přesto podmínky na některých pracovištích nejsou nastaveny tak, aby se ho obtěžováni osoby odvážili nahlásit.

„Problémem je, když zaměstnavatel nemá přijaté politiky a kroky, jak sexuální obtěžování na pracovišti řešit, a tak si to raději mnoho žen, které ho zažili, nechá pro sebe. Dalším problémem je, že mnohé raději snášejí obtěžování a vnitřně se přesvědčují, že nejde o nic vážného, ​​protože takové zprávy dostávají iz venku, „vysvětluje analytik Institutu pro výzkum práce a rodiny, Andrej Kuruc.

Dodává, že když toxické pracovní prostředí přetrvává dlouhodobě a oběti stále někdo zpochybňuje, raději se přizpůsobí nebo samy odejdou.

Zákon chrání důstojnost i občanská práva
Na Slovensku sexuální obtěžování zakazuje antidiskriminační zákon.

Ten ho definuje jako chování sexuální povahy, jehož úmyslem nebo následkem může být narušení důstojnosti osoby.

Zároveň toto chování vytváří zastrašující, ponižující, zneuctívající, nepřátelské nebo urážlivé prostředí.

„Podobně jako například domácí násilí i sexuální obtěžování bylo dlouho považováno za problém v soukromé sféře, do níž by veřejné orgány neměly zasahovat,“ říká právnička Barbora Burajová.

To, že ho zakazuje zákon, je podle ní dobrým signálem, že takové chování je v rozporu se zájmem společnosti. „Současně lidem, kteří ho zažívají, vysílá důležitý signál, že společnost má zájem na jejich ochraně, mohou žádat o ochranu a podporu,“ vysvětluje.

Mimo oblastí podle antidiskriminačního zákona se mohou lidé dovolávat ochrany například tím, že oznámí přestupek a uvedou, že sexuálním obtěžováním došlo k ublížení na cti urážkou nebo vydáním na posměch.

„Sexuální obtěžování bylo dlouho považováno za problém v soukromé sféře, do níž by veřejné orgány neměly zasahovat.“
BARBORA BURAJOVÁ, právnické

Burajová upozorňuje, že sexuální obtěžování může být například i součástí dlouhodobého pronásledování, což může vyústit do obav o život a zdraví sebe či blízké osoby, a také podstatným způsobem zhoršit nebo omezit kvalitu života.

„V tomto případě již půjde o trestný čin nebezpečného pronásledování, takzvaného stalkingu, a je možné se proti němu chránit podáním trestního oznámení,“ říká právnička.

Jak postupovat při sexuálním obtěžování
Možností je několik, zde jsou krok po kroku:

  1. Osobní intervence a ohrazení se
    Bez ohledu nato, v jakém postavení je osoba vystavena sexuálnímu obtěžování vůči tomu, kdo ji obtěžuje, má nárok se bránit. „V první řadě je důležité nepřijmout vnucovala roli pasivního objektu, ale zaujmout aktivní pozici, proti obtěžování se ohradit, pojmenovat ho jako nežádoucí,“ radí Burajová.

Dejte obtížnému jasně najevo, že vám takové chování není po vůli, případně využijte pomoc jiných lidí, kteří byli jeho svědky.

Sbírejte důkazy (například obtěžující zprávy či e-maily, posílání nevyžádaných fotografií, zapisujte si nevhodné poznámky i jména svědků a podobně).

- sponzor webu -

aktuality

Právnička radí, jak se bránit sexuálnímu obtěžování na pracovišti