Podle nového průzkumu chce mladší generace reprezentovat, ženy se snaží připravit perfektní jídlo.
Většina Slováků se na návštěvu těší, ale zároveň má také různé obavy. Pozvat si k sobě domů návštěvu je pro 75% Slováků spojené s řadou obav.
Podle nejnovějšího průzkumu Život v kuchyni společnosti IKEA pro 35% z nás návštěva sice znamená práci navíc, přesto si 4 z 10 Slováků zvou návštěvu k sobě domů alespoň jednou měsíčně.
Zatímco převážné většině hostitelů stačí, že hosté dorazí (89%), hosté jsou o něco náročnější. Většina očekává, že se bude na návštěvě cítit jako doma, že se o nich hostitelé budou starat, mít uklizené a připravené občerstvení.
Na druhé straně, na návštěvy se i tak těšíme a domácímu prostředí dáváme často přednost.
I když více než polovina z nás tvrdí, že je normální během návštěvy přiložit ruku k dílu a zapojit se do přípravy jídla, ve skutečnosti očekáváme, že se o nás hostitelé budou pečlivě starat.
Nejčastější návštěvou je příbuzný v obýváku
Alespoň jednou měsíčně si k sobě zvou návštěvu 4 z 10 Slováků, mladí o něco častěji. Typickým důvodem návštěvy pro nás bývá oslava nebo svátky typu Vánoce a Velikonoce.
Proto jsou pro 66% dotazovaných nejčastější návštěvou příbuzní, se kterými se během těchto svátků setkáváme.
Mladí si k sobě domů zvou častěji přátel a známých, zatímco generace nad 59 let zejména příbuzných a rodinu. Návštěvy usadíme zpravidla v obývacím pokoji.
Mýt nádobí může jen rodina a nejbližší přátelé
Slováci se na svou návštěvu těší, obavy jsou až na druhém místě. Mezi hlavní obavy patří, aby se podařilo jídlo, stihli jsme navařit a uklidit a aby se u nás cítili hosté jako doma. S narůstajícím věkem však tyto obavy ustupují.
Jak jsme si s hostitelem blízcí poznáme podle toho, do čeho nás nechá zapojit se.
Z výzkumu vyplynulo, že hostí nejčastěji necháme dolévat víno, otřít politý stůl či pomoci se servírováním.
Naopak umýt špinavé nádobí, případně jej dát do myčky, nebo otřít politou podlahu necháme jen rodinu a maximálně nejbližších přátel.
Pro mladší generaci je více samozřejmé zapojit nejbližších přátel do přípravy jídla nebo je nechat vzít si jídlo z ledničky, naopak stříbrná generace (nad 59 let) by nerada viděla, kdyby se přátelé museli na návštěvě sami obsloužit a vybrat si občerstvení z lednice nebo jim pomáhali s vařením.
Vylizovanie talíře ne, šetření nádobí ano
Jídlo je společenská událost, a proto je spojováno s mnoha zvyky i zlozvyky. Za největší přestupek podle výzkumu považujeme znovu naservírovat hostům jídlo, které nám spadlo na zem.
Lidé nad 45 let jsou obecně méně tolerantní k prohřeškem, jako je například začít jíst dříve než ostatní nebo jedení přímo z hrnce.
Naopak mladší generace a obyvatelé větších měst si s tím tolik starostí nedělají. Mladší si klidně dají jídlo zakoupené venku rovnou z obalu nebo krabičky, netrvají na tom, aby byl nádobí umyté hned po jídle.
Použít jeden talíř na několik chodů je ochotno tolerovat až 70% mladých a 67% dospělých lidí žijících s dětmi. Osoby starší 59 let naopak preferují naložit polévku a hlavní jídlo do samostatných talířů.
Jíst hlavní jídlo pouze s lžící je přijatelné pro více než polovinu Slováků. V tomto případě jsou benevolentnější lidé z menších obcí (59%) než lidé z míst (50%), kteří jsou naopak shovívavější při většině ostatních zlozvyků.
Přestože je vylizovanie talíře po jídle obecně odmítány, za normální ho považuje až 33% vysokoškolsky vzdělaných Slováků.
Pít nápoj přímo z kartonového obalu považuje většina Slováků za nevhodné, bez rozdílu věku či pohlaví (76%).
Čím nižší věk nebo čím vyšší vzdělání, tím větší je záliba v ujedávaní si během přípravy jídla. Za zcela normální to považuje 81% absolventů vysoké školy, zajímavostí je, že ani starší generace se tomu nebrání (56%).
Maďaři šetří, Češi při jídle neradi povídají
Pro obyvatele Maďarska je hlavním důvodem pozvání návštěvy domů fakt, že je to levnější než v restauracích (80%), zatímco pro Čechy a Slováky to nehraje prim.
Maďarský hostitel raději než slovenský či český přijme pomoc při přípravě jídla od svých hostů (69%).
Slováci a Češi jsou méně tolerantní při prohřešku v kuchyni. Maďaři jejich častěji považují za normální.
Nejvíce však nemají rádi, když někdo začne jíst dříve než ostatní, podobně jako my nestrpí servírování jídla, které padlo na zem, a nelíbí se jim ani olizování nože. Tento zlozvyk až tak nevadí Čechům.
Češi považují za velký prohřešek jedení přímo z hrnců – nejvíce to vadí ženám a starší generaci.
Více než polovina lidí v Česku nemyje nádobí ihned po použití, na Slovensku těsně převládají ti, kteří to za vhodné nepovažují.
Obecně platí, že prohřešky jsou více považováno za normální u mladých a lidí z větších měst.
